Chceme, abyste sledovali vy nás, ne my vás. Pro správnou funkčnost webu nějaké cookies potřebujeme. Své nastavení cookies můžete kdokoliv změnit pomocí
nastavení cookie.
V případě odmítnutí, jsou používany pouze Funkční cookies.
Tyto soubory cookie jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Slouží například k zobrazení stránek nebo k uložení cookie souhlasů. Tyto soubory cookie neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě a jsou anonymní.
Název
PHPSESSID
Doména
https://www.trebihost.cz
Expirace
2 týdny
Popis
Základní zajištění návaznosti zvolených funkcí po přechodu mezi stránkami.
Tyto soubory cookie se používají ke zlepšení fungování webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a sledovat počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci web používají. Tyto cookie neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a zlepšujeme funkčnost našich webových stránek.
Název
_ga
Doména
google.com
Expirace
2 roky
Popis
Cookie aplikace Google analytics pro identifikaci uživatele.
Název
_gid
Doména
google.com
Expirace
1 den
Popis
Cookie aplikace Google analytics pro měření v rámci jednoho dne.
Asi v roce 1820 prodali někteří třebihošťší hospodáři zvičinskému rychtáři Franzi Scharm padesát jiter pozemků. Ten pozemky rozdělil a prodal, Němci si je nechali překatastrovat a vzniklo tam 6 nových chalup, osada nazývána Zadní Zvičina. V chalupě čp. 61, té nejbližší k Třebihošti se usadil rod Borufků, který pocházel z Úhlejova. Poblíž chalupy byla roku 1833 nákladem Ignáce Borufky postavena malá kaplička. V roce 1990 byla kaplička v rámci česko – německé spolupráce opravena.
Masarykova studánka
Pár desítek metrů pod vrcholem Zvičiny, na trase červené turistické stezky č. 135 ze Dvora Králové na Zvičinu ja zajímavé místo stojící za pozornost. Odbor Klubu československých turistů v Hořicích, člen turistické župy Podkrkonošské dal po 1. světové válce podnět ku zřízení turistické stezky z Hořic na Zvičinu. U stezky byla upravena „Masarykova studánka“ s drakem vylézajícím ze sluje, podle návrhu prof. V. Suchomela, profesora sochařské školy v Hořicích.
Doprava hotového díla na místo nebyla snadná. Hlavní kus vážil 30 q, s vozem 43 q. Na turistické stezce bylo nutno některá místa odkopáním rozšířit a upravit. Posledních 300 metrů byl celý náklad dopravován pomocí kladky, zvedáků a podkládán plechy pod koly, aby se vůz nezřítil z příkré stráně. Doprava trvala dva dny. V neděli 7. října 1923 o jedenácté hodině byla slavnostně Masarykova studánka předána veřejnosti za účasti 250 lidí.
Sousoší sv. Trojice
Na okraji lesa Čeperka, u cesty ze Třebihoště přes hráz bývalého rybníka na Zdobín, dali v roce 1866 svým nákladem 300 zlatých postavit na svém pozemku sousoší sv. Trojice manželé František Jákl (nar. 9.6.1818) ze Třebihoště čp. 4 a Františka Jáklová rozená Vojtěchová ve Třebihošti čp. 33 (nar. 18.4.1836), jako upomínku na šťastně přestálou válku prusko-rakouskou v roce 1866.
Nápis na přední straně: TŘI JSOU KTEŘÍ SVĚDECTVÝ VÝDAVAJI NA NEBI OTEC SYN A DŮCH SVATY
Nápis na zadní straně: SPOMOCÍ BOŽÍ A NÁKLADU MANŽELŮ FRANTIŠKA A FRANTIŠKY JAKLE ČÍS. 4 Z TŘEBIHOŠTĚ / L P. 1866 / KOFRÁNEK Z HOŘIC / 1929
Kříž ve Třebihošti
byl postaven v roce 1867. V kronikách je o zřízení sousoší sv. Trojice a kříže ve Třebihošti zapsáno: „Když byl v roce 1867 stavěn v obci kříž z kamene, František Jákl ze Třebihoště čp. 5 také přispěl a uhradil polovinu všech nákladů. Měl jen jedno přání, aby bylo na kříž vidět od jeho stavení a bylo mu splněno“.
Kronikář a hospodář ve Třebihošti čp. 52 Josef Petera o tom zaznamenal: „Co upomínku na šťastně přestálou válku dal u Čeperky na svém pozemku hoření šenkýř čd. 4 František Jákl Nejsvětější Trojici od mistra kamenického zhotoviti. P. farář miletínský Augustýn Buchtele tuto svatou sochu posvětil. I obec na památku hrůzyplné války od roku 1866 tamtéž uprostřed obce z kamene ukřižovaného Spasitele roku 1867 nákladem a přispěním občanstva této počestné obce zřídit dala“.
Kříž na Zvičině
Rovněž obyvatelé Zvičiny dali v obci u cesty postavit v roce 1866 na upomínku kříž z pískovce.
Patzeltův kříž u cesty na Zadní Zvičině
Nedaleko Borufkovy kaple při cestě ze Třebihoště na Zvičinu byl postaven v první polovině 19. stol. nákladem Antona Patzelt a jeho manželky Veroniky Patzelt roz. Jirschik (nar. 1794, † 21.10.1853) kamenný kříž. Manželé Patzeltovi obývali chalupu čp. 55 naproti postavenému kříži, dnes již zbouranou. Stavebníci kříže jsou na zadní straně poznamenaní, datum vzniku kříže (ERRICHTET) ve zvětralém pískovci je již nečitelné.
Kříž na Pernejch
Na Perenské cestě je kříž se zahrádkou, který dali postavit manželé Václav Dufek (nar. 11.12.1820, † 17.2.1887) půlsedlák ve Třebihošti čp. 40 s manželkou Annou rozenou Málkovou v Boháňce (nar. 27.7.1822).O svěcení kříže zapsal Josef Petera v kronice: „Roku 1887 v září odbývalo se v Třebihošti svěcení nového kříže, jež postaviti nařídil zemřelý Václav Dufek č. 40 ze Třebihoště. Nový kříž stojí na Perných, svěcení provedl miletínský farář Jan Kamarýt“.
Nápis vzadu na kříži udává jména zřizovatelů: POSTAVENO Z NÁKLADU VÁCLAVA A ANNY DUFKOVY ROKU 1887
Nápis na boku: J. KUHN Č. BRUSNICE
Kříž u cesty do Dol
V horní části obce Třebihošť stojí u cesty do Dol kříž postavený na náklad obce Třebihošť v roce 1876 s nápisem:
PŘIJŤTE KE MNĚ VŠICKNI KTEŘÍ TĚŽCE PRACUJETE A OBTÍŽENY JSTE A JÁ VAS OPČERSVÍM. LUK. 1116 NÁKALDEM OBCE TŘEBIHOŠŤSKÉ POSTAVENO ROKU 1876
Kříž pod Úhlejovem
na hranicích katastru obcí Třebihošť a Úhlejov, poblíž Hořeního mlýna stojí prostý pískovcový kříž. Poznamenaný nápis o opravě kříže:
TENTO KŘÍŽ OBNOVILI KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ JIŘÍ ŠORM A JAN VOJTĚCH Z TŘEBIHOŠTĚ 1907. Jan Vojtěch (nar. 15.6.1838) s manželkou Františkou roz. Šormovou ze Třebihoště čp. 26 měli v držení čp. 15, 38 a 68 ve Třebihošti. Jiří Šorm (nar. 24.4.1842) ze Třebihoště čp. 26 s manželkou Františkou roz. Dufkovou (nar. 15.7.1847) ze Třebihoště čp. 39 žili od roku 1868 v Úhlejově, kde koupili barák čp. 22.
Pomník padlým v první světové válce ve Třebihošti
U hřbitova ve Třebihošti byl postaven pomník obětem první světové války péčí SOKOLů a za přispění místních občanů v roce 1928. Zhotoven byl sochařem J. Vítem z Konecchlumí. Na pomníku jsou jména:
padlí: JOSÍFKO JOS., KUDRNOVSKÝ ANT., MACHEK PETR, MUNZAR FRANT., br. MUNZAR KAREL leg., PETERA JOSEF, SIXTA ANT., VOŇKA FRANT. čp. 74, VOŇKA VILÉM násl. válečných útrap zemřeli: DUFEK JOSEF, JERIE JOSEF
Pomník padlým v první světové válce v Horním Dehtově
U hřbitova v Horním Dehtově je pomník padlým postavený v roce 1933 a je dílem sochaře Aloise Pátého ze Dvora Králové. Slavnostně byl předán veřejnosti 28. října 1933. Na pomníku jsou jména:
V roce 1945 byla vytesána jména obětí druhé světové války: FRANTIŠEK PONIKELSKÝ a JOSEF SEIFRT.
Kříž na dehtovském hřbitově
Na hřbitově v Horním Dehtově je starobylý kříž z roku 1834, který původně stál na návsi v Dolním Dehtově celých 99 let. V roce 1933 při stavbě hřbitova byl tam přemístěn. Skulpturu Krista, která byla původně v pískovci, nahradil novou bronzovou Alois Pátý, sochař ze Dvora Králové (zcizená).
Na spodní části kříže je vytesán původní nápis:
KDO GDEŠ OKOLO OČI POZDWJHNI TYS MUG SPASITEL A WIKUPITEL NABOŽNE WZDYCHNI
ACH RAČ WZTAHNAUTI RUKU SWAU SWATAU LID SWUG ZEHNAT OBNOVENO LP 1933
Kříž v Horním Dehtově
Stojí na návsi u silnice mezi stromy. Byl vytesán v sochařské dílně Josefa Černého v Hořicích a postaven nákladem obce v roce 1880.